Lezci svobody
Před Vánoci vydalo brněnské nakladatelství Jota další knihu, kterou řadím mezi klasickou horolezeckou beletrii. Jedná se knihu Lezci svobody s podtitulem Zlatý věk polského horolezectví.
Autorka Bernadette McDonaldová nebude horolezecké komunitě neznámá, jedná se o dlouholetou ředitelku festivalu horolezeckých filmů v Bannfu a horolezeckou publicistku. V knize, pro kterou sbírala materiál defacto desítky let, popisuje polskou horolezeckou scénu 70. a 80. let minulého století a to s důrazem na vysokohorské lezení především v Himálaji a Karákoramu. Knihou se jako červená nit vinou osudy 3 klíčových osob polského horolezectví té doby. Wandy Rutkiewiczové, Jurka Kukuczky a Wojtka Kurtyky. Dlužno dodat, že pouze Wojtek Kurtyka díky své pečlivé a opatrné povaze stále žije. Na druhou stranu Jurek je považován díky svým náročným výstupům a to především v zimě, za nejlepšího horolezce všech dob… A toto uznání se mu nepřímo dostalo i od jediného horolezce, který stihl vylézt na všech 14 osmitisícovek dříve, Reinholda Messnera. Smutný příběh Wandy je dostatečně znám a tato kniha ho jen detailně vykresluje. To postupné odcizování od ostatních, touha být v horách, stoupat na vrcholy. Osudný projekt karavana snů, který ji nakonec zabil.
Myslím, že důležitý je popis atmosféry, ducha polského horolezectví, které se tak podobalo tomu československému. Poválečné počátky horolezectví v primitivních podmínkách, kde ale vládl kamarádský duch a nadšení. První výjezdy do vyšších hor, těžké shánění peněz, výškové práce, domácí výroba materiálu a oblečení, různé kšeftíky se západními lezci. A právě díky tomto obtížím při expedicích se Poláci snažili vydat ze sebe v Himálajích vše a plánovali postupem času extrémní podniky. Prosluli hlavně náročnými zimními prvovýstupy v 80. letech, kdy ale také bohužel často v horách umírali.
V knize je zaznamenán i přerod polského horolezectví po změně režimu. S nabytou svobodu se najednou otevřel svět a možnosti. A zcela paradoxně došlo k velkému útlumu a ústupu polského horolezectví ze slávy. Mladá generace měla jiné starosti, než trénovat v Tatrách a lézt , nikdo si nechtěl brát dovolenou na půl roku, vše ovládl spěch a západní stres. Československý model se prosadil i v Polsku a ti nejslavnější lezci minulé dekády se vrhly na obchod a prodávali své cenné zkušenosti s výrobou lezeckého vybavení.
Kniha je precizně sepsanou kronikou polského výškového horolezectví, které představuje všechny zásadní osobnosti a jejich často pohnutý životní osud a končí i postupným ústupem ze slávy v 90. letech kdy se z masového sportu či životní náplně a svým způsobem i úniku z režimu stává individuální sport. Pro mne byla opravdu hodně zajímavá především pro svou paralelu s vývojem československého horolezectví. Rozhodně doporučuji všem zájemcům o historii horolezectví tuto knihu o 325 stránkách s bohatou fotografickou přílohou a podrobným rejstříkem.
Knihu můžete koupit zde.
Začínáte s lezením nebo se zdokonalujete, zlepšujete a poznáváte své možnosti? Pak doporučuju Hudáč, rádi vám poradí s výběrem i s lezením samotný. Jsou to taky lezci a nadšenci. V nabídce si vyberou začátečníci, ostřílení horolezci, vyznavači boulderingu i ferrat. Najdete zde lezečky, sedáky, lana, lezecký hardware, přilby a další vybavení, které vás nenechá nikde viset.