Horské trasy vždy přitahovaly lidi svým kouzlem a výzvami, které nabízely. V roce 2023 se na planetě opět objevilo velké množství dobrodruhů, kteří se vydali hledat neuvěřitelné zážitky a vzrušující dobrodružství. Letošní rok nebyl výjimkou a přinesl s sebou řadu horských tras, které zpřístupnily sny o vysokých nadmořských výškách všem. Bonus za registraci bez vkladu může každému pomoci dosáhnout velkých výšin.

Nejoblíbenějších 5 horských tras

V roce 2023 se těšilo mimořádné oblibě několik tras, které přitahovaly pozornost těch, kteří sní vysoko a daleko. Patří mezi ně trek do základního tábora Everestu v Nepálu, Camino de Santiago ve Španělsku, trek v údolí Karakoram v Pákistánu a trasa v národním parku Torres del Paine v Chile.

• Everest Base Camp Trek (Nepál) je jednou z nejoblíbenějších a nejznámějších tras na světě. Začíná v Lukle, kam se lze dostat letadlem z Káthmándú. Poté musíte projít krásnými vesnicemi, kláštery a trhy, kde můžete poznat místní kulturu a nakoupit suvenýry. Uvidíte také některé z nejvyšších hor světa, jako jsou Lhotse, Nuptse, Ama Dablam a samozřejmě Everest. Základní tábor Everestu se nachází v nadmořské výšce 5 364 metrů a nabízí úchvatný výhled na vrchol. Tato trasa trvá přibližně 12-14 dní a vyžaduje dobrou fyzickou zdatnost a aklimatizaci. Měli byste mít také zkušenosti s horskou turistikou a být připraveni na chladné a drsné počasí. Tuto trasu lze absolvovat kdykoli během roku, ale nejvhodnější období je jaro (březen-květen) a podzim (září-listopad).
• Camino de Santiago (Španělsko) je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších poutních cest křesťanství. Tvoří ji několik cest vedoucích do města Santiago de Compostela, kde se nachází hrob apoštola Jakuba. Nejoblíbenější trasou je francouzská cesta, která začíná v Saint-Jean-Pierre-de-Port ve Francii a prochází Pyrenejemi, Navarrou, La Rioja, Kastilií a Leónem a Galicií. Je dlouhá asi 800 km a trvá přibližně 30-35 dní. Tuto trasu lze absolvovat kdykoli během roku, ale nejvhodnějším obdobím je jaro a podzim, kdy je počasí mírné a není příliš horko ani zima. Měli byste být také připraveni na různorodé počasí a terén a také na velké množství dalších turistů. Ubytovat se můžete ve speciálních ubytovnách zvaných albergues, kde za malý poplatek dostanete postel, sprchu a někdy i jídlo. Musíte mít také poutnický pas, který získáte na začátku trasy a který potvrzuje vaši cestu sbíráním razítek po cestě.
• Trekking v údolí Karákóram (Pákistán) je jednou z nejnáročnějších a nejzajímavějších tras na světě. Vede do srdce pohoří Karakoram, kde můžete spatřit některé z nejvyšších a nejkrásnějších hor světa, jako jsou K2, Nanga Parbat, Rakaposhi a další. Je také možné navštívit některé z nejodlehlejších a nejpestřejších oblastí, jako jsou Hunza, Skorda, Concordia a Baltoro. Tato trasa vyžaduje vysokou úroveň zdatnosti, zkušeností a vybavení, stejně jako průvodce a nosiče. Měli byste být připraveni na vysokou nadmořskou výšku, drsné počasí, dlouhé vzdálenosti a nebezpečné podmínky. Tuto trasu lze absolvovat od června do srpna, kdy sníh a led roztají a počasí je stabilní.
• Trekking v národním parku Torres del Paine (Chile) je jednou z nejpestřejších a nejrozmanitějších tras na světě. Začíná ve městě Punta Arenas, kam se dostanete letadlem ze Santiaga. Poté musíte projít úchvatnými vodopády, horami, ledovci, jezery a lesy, kde můžete vidět spoustu divokých zvířat, jako jsou pumy, lamy, plameňáci a další. Uvidíte také slavné žulové věže Torres del Paine, které jsou symbolem parku. Tato trasa má několik možností, v závislosti na čase a přání. Nejoblíbenější jsou trasa W (4-5 dní) a trasa O (8-10 dní).
• Appalačská stezka (USA) je jednou z nejklasičtějších a nejdelších stezek na světě. Vede podél východního pobřeží Spojených států a nabízí více než 3 500 km od Atlantického oceánu až po Mexický záliv. Prochází 14 státy včetně Maine, New Hampshire, Vermontu, Massachusetts, Connecticutu, New Yorku, New Jersey, Pensylvánie, Marylandu, Západní Virginie, Virginie, Tennessee, Severní Karolíny a Georgie. Má mnoho různých krajin, například hory, lesy, jezera, řeky, pole, farmy a města. Má také mnoho historických a kulturních zajímavostí, jako jsou národní parky, muzea, památníky a další. Tato trasa je snem mnoha dálkových chodců, ale lze ji absolvovat i po částech, podle zájmu a schopností. Tuto trasu můžete absolvovat v jakémkoli ročním období, ale nejlepšími ročními obdobími jsou jaro a podzim, kdy je počasí mírné a pestré. Ubytovat se můžete ve speciálních chatách zvaných přístřešky, kde dostanete přístřeší, vodu a někdy i jídlo. Musíte mít také turistický pas, který získáte na začátku trasy a svou cestu potvrdíte sbíráním razítek po cestě. Tuto trasu lze absolvovat od listopadu do dubna, kdy je teplé a suché počasí.

Těchto pět horských tras je velmi oblíbených mezi turisty, kteří milují dobrodružství a krásy přírody. Nabízejí různé úrovně obtížnosti, délky trvání a scenérie, ale všechny stojí za to vidět a obdivovat. Některé z nich mají historický a kulturní význam, jiné zase vědecký a ekologický. Všechny vyžadují dobrou přípravu, vybavení a ochotu objevovat nové obzory.

Řízení cestovního ruchu v horských oblastech

Klíčovou roli v regulaci a rozvoji cestovního ruchu v horských regionech hrají státní a místní orgány, které určují strategické směry, cíle a priority politiky cestovního ruchu, přijímají předpisy upravující aktivity cestovního ruchu a kontrolují jejich dodržování. Státní a místní orgány rovněž poskytují finanční prostředky a podporu projektům, iniciativám a programům v oblasti cestovního ruchu zaměřeným na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, zlepšení kvality služeb cestovního ruchu, propagaci produktů cestovního ruchu a ochranu přírodního a kulturního dědictví horských regionů. Státní a místní orgány rovněž podporují investice, partnerství a spolupráci s jinými regiony, zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti cestovního ruchu. Důležitým aspektem řízení cestovního ruchu v horských regionech je rozvoj sdružení cestovního ruchu, která jsou formou sebeorganizace a samoregulace trhu cestovního ruchu a také účinným mechanismem spolupráce mezi obcemi, podniky a úřady. Sdružení cestovního ruchu mohou sdružovat různé subjekty cestovního ruchu, jako jsou cestovní kanceláře, hotely, restaurace, dopravní společnosti, průvodci, muzea, přírodní rezervace atd., a chránit a zastupovat jejich zájmy, koordinovat a harmonizovat jejich činnost a zlepšovat kvalitu a rozmanitost produktu cestovního ruchu. Turistická sdružení mohou také iniciovat a realizovat různé marketingové iniciativy, jako je budování značky, reklama, účast na výstavách, festivalech, soutěžích atd., a přispívat k vytváření příznivého obrazu horských regionů jako turistických destinací.

Standardizace a kontrola kvality služeb cestovního ruchu je důležitým aspektem řízení cestovního ruchu v horských regionech, neboť ovlivňuje spokojenost a loajalitu turistů, stejně jako konkurenceschopnost a ziskovost podnikání v cestovním ruchu. Standardizace a kontrola kvality služeb cestovního ruchu zahrnuje stanovení a dodržování určitých požadavků, kritérií a ukazatelů týkajících se úrovně komfortu, bezpečnosti, čistoty, služeb, informací, zpětné vazby atd., které by měly splňovat očekávání a potřeby turistů. Standardizace a kontrola kvality služeb cestovního ruchu se provádí prostřednictvím různých nástrojů, jako je licencování, certifikace, kategorizace, akreditace, rating, audit, monitorování, analýza atd., které umožňují hodnotit a porovnávat různé služby cestovního ruchu z hlediska jejich kvality.

Ochrana přírody a kulturního dědictví zahrnuje opatření k vytváření a správě přírodních rezervací, parků, krajinných oblastí, biosférických rezervací atd., jejichž cílem je zachovat rozmanitost rostlin a živočichů a ekosystémové služby, které poskytují. Ochrana přírody zahrnuje také opatření ke snížení negativních dopadů cestovního ruchu na přírodní prostředí, jako je prevence znečištění, eroze, odlesňování, ztráta biologické rozmanitosti atd. Ochrana kulturního dědictví zahrnuje opatření na zachování a obnovu kulturních památek, jako jsou chrámy, hrady, pevnosti, muzea, archeologická naleziště atd. svědčící o historii a tradicích horských oblastí. Zachování kulturního dědictví zahrnuje také opatření na zachování a podporu tradičních povolání, řemesel, umění, folklóru, jazyka, náboženství, kuchyně atd., které odrážejí identitu a bohatství horských společenství.

Cestovní ruch jako zdroj příjmů

Cestovní ruch v horských oblastech je jedním z potenciálních zdrojů příjmů a rozvoje místních komunit, vyžaduje však také zohlednění environmentálních, sociálních a kulturních aspektů. Za hlavní problémy související s cestovním ruchem v horských regionech lze považovat následující oblasti: Pro přilákání a uspokojení potřeb turistů je třeba rozvíjet infrastrukturu pro cestovní ruch v horských regionech, jako jsou hotely, kempy, restaurace, obchody s místními produkty a služby průvodců a turistických průvodkyň. To poskytuje příležitost k vytvoření nových pracovních míst, zvýšení příjmů a zlepšení kvality života obyvatel. Vyžaduje však také dodržování environmentálních předpisů a norem, aby se zabránilo znečištění, erozi, ztrátě biologické rozmanitosti a dalším negativním dopadům na životní prostředí. Rozvoj cestovního ruchu může přispět k ochraně přírodní krajiny a kulturního dědictví, neboť přináší prospěch místním komunitám a zvyšuje jejich povědomí o hodnotě jejich území.

Turisté navštěvující horské oblasti se mohou seznámit s jedinečnou přírodou, historií, jazykem, tradicemi a zvyky místních obyvatel, což zvyšuje jejich respekt a zájem. Na druhou stranu mohou mít místní komunity z cestovního ruchu prospěch, pokud se zapojí do poskytování služeb, prodeje výrobků, pořádání akcí a dalších činností souvisejících s cestovním ruchem. To může podnítit jejich motivaci k ochraně a rozvoji jejich přírody a kultury a také zvýšit jejich sebevědomí a hrdost. Dopad rozvoje cestovního ruchu na místní rozvoj může být pozitivní nebo negativní v závislosti na tom, jak je plánován a regulován. Mezi pozitivní dopady může patřit snížení nezaměstnanosti, vznik nových podniků, zlepšení životní úrovně a zlepšení infrastruktury, vzdělávání, zdravotní péče a dalších sociálních služeb. Negativní účinky mohou zahrnovat konkurenci o zdroje, konflikty mezi místními a zahraničními subjekty, nerovnoměrné rozdělení příjmů, inflaci, závislost na cestovním ruchu, ztrátu autenticity, kulturní šok a další problémy.

Pro dosažení udržitelného rozvoje cestovního ruchu je nutné zajistit účast a interakci všech zúčastněných stran, zohlednění potřeb a zájmů místních komunit, ochranu a obnovu přírodního a kulturního prostředí, rozumné využívání zdrojů a monitorování a hodnocení dopadů cestovního ruchu. Vliv cestovního ruchu na sociokulturní rozvoj místních komunit může být také pozitivní nebo negativní, podle toho, jak je organizován a vnímán. Mezi pozitivní dopady může patřit zachování a rozvoj tradic, jazyků a zvyků, podpora kulturní rozmanitosti, podpora mezikulturního dialogu a výměny, zvýšení tolerance a porozumění a posílení sociální soudržnosti a identity. Negativní účinky mohou zahrnovat ztrátu nebo změnu tradic, jazyků a zvyků, asimilaci nebo marginalizaci místních kultur, konflikty mezi různými skupinami, vykořisťování a diskriminaci, snížení kvality života, ztrátu soukromí a bezpečnosti.

(Placený text)